Jiří Wolker

Jiří Wolker

1900 - 1924

  • Jiří Wolker se narodil 29. března roku 1900 v Prostějově.
  • Již odmalička byl veden svými rodiči k nejrůznějším vzdělávacím činnostem, cvičil v Sokole, hrál na housle, recitoval.
  • Své dětství často trávil na Svatém Kopečku u Olomouce.
  • Po maturitě na prostějovském gymnáziu odchází v říjnu roku 1919 na právnická studia do Prahy, kde zpočátku navštěvoval i filozofické přednášky.                                 
  • V zimě 1921-1922 se Wolker začíná sbližovat s mladými komunisty z Devětsilu. Ovšem Wolkerův vztah k Devětsilu probíhal složitě, od počáteční nedůvěry ke vstupu do něho a později k rozchodu s ním.
  • Roku 1923 Wolker ulehl s těžkou chřipkou, při jejím léčení se projevilo, že jde o TBC. Na radu lékařů pobýval v sanatoriu ve Vysokých Tatrách. 
  • Nakonec však byl ve velmi zuboženém stavu převezen do Prostějova, 3. ledna 1924 v dopoledních hodinách umírá, pochován byl na prostějovském hřbitově.

  • Zásadní Wolkerův příspěvek k teorii proletářského umění znamenala stať Umění všední, či nedělní?, kterou přinesl časopis Var v březnu 1922.
  • Téhož roku přednesl Wolker ve Volném sdružení Varu v Akademickém domě ve Spálené ulici přednášku Proletářské umění. Tento projev se stal přímo programovým projevem mladých autorů, hlásících se k socialistické poezii.

Dílo
 
 
Host do domu (1921)       
 
  • Tato básnická sbírka je optimistická, plná víry v budoucnost.
  • V podstatě zde básník zachycuje sice nejobyčejnější věci (ulici, les, park …), ale zároveň jde za věci, dokazuje, že svět není takový, jak se jeví na první pohled, že pravou podobu mu dává láska a prostředníkem této lásky se stávají nejobyčejnější jevy.
  • Samotná sbírka je pak rozdělena do tří oddílů - Chlapec, Ukřižované srdce a Host do domu

Svatý kopeček (1921)

  • Jedná se o rozsáhlou básnickou skladbu, která byla uveřejněna v časopise Červen.
  • Stočtyřicetiveršový Svatý Kopeček je psán rýmovaným volným veršem.
  • Zachycuje moravskou přírodu i jejího člověka nevyumělkovaně, důvěrně s vitalistickou oslavou života. 
  • V básni přejal Wolker od G. Apollinaira volný proud představ, splývavý verš s pravidelně rozloženou intonací.
  • Téma není příliš složité, zachycuje den prožitý ve vesničce, která básníkovi od dětství byla letním sídlem.

Těžká hodina (1922)
 
  • Tato básnická sbírka vychází na podzim roku 1922, ovšem většina básní byla před zařazením do knížky otištěna časopisecky.
  • Zde opustil Wolker dosavadní idyličnost, otevřel své verše velkoměstskému prostředí, ulicím, továrnám či předměstím. Ve výrazném kontrastu zde vidí třídní protikladnost.
  • Základním tónem Těžké hodiny je přesvědčení, že člověk žije svůj život v sepětí s ostatními a nese za ně zodpovědnost.
  • Objevují se zde tzv. sociální baladyJejich námět je tragický, vyvozený z konfliktu člověka s nespravedlivým sociálním řádem. 

 Povídky
 
  • Povídky zdaleka nedosáhly úrovně jeho poezie, jedná se spíše o pokusy.
  • Vyznačují se obdobným laděním jako v básnické tvorbě.
  • Např. O Františku muzikantovi, Jarní den, Děti, Sestra, Chlapec, Univerzitní knihovna

Pohádky
 
  • Pohádky začíná Wolker psát s prvními básněmi Těžké hodiny.
  • Svět je v nich rozdělen na bohaté a chudé, v centru pozornosti zůstává morální problém vztahu k druhým lidem. Wolker zbavil své pohádky tradičních postav a motivů, naplňuje je všedním současným životem.
  • Z pohádkových prostředků ponechal jen zázraky.
  • Např. O knihaři a básníkovi, O milionáři, který ukradl slunce, O kominíkovi, Pohádka o listonošovi či Pohádka o Jonym z cirkusu...