Karel Hynek Mácha

Karel_Hynek_Mácha
 
1810 - 1836

  • Karel Hynek Mácha se narodil v Praze, vystudoval práva na KU (navštěvoval přednášky na FF, učil ho Jungmann, podporoval ho v psaní), ochotnický herec, miloval divadlo, rád cestoval po Čechách (nejen po Čechách, došel pěšky až do Itálie), kreslil tajemná místa (zříceniny hradů), měl rád hudbu.
  • V divadle poznal svoji první lásku – Márinku Stichovou (báseň Márince), skutečnou ženou jeho života byla Eleonora „Lori“ Šomková – nebyl to šťastný vztah, hádali se, Lori se nechtěla naučit česky, Mácha na ni žárlil – porodila mu syna Ludvíka (zemřel v 1 roce na psotník).
  • Mácha zemřel v Litoměřicích, kde vykonával právnickou praxi, pomáhal hasit stodolu – nachladl – zápal plic, možná cholera z kontaminované vody – zemřel.
  • Pochován původně v Litoměřicích, jeho tělo tam bylo uloženo až do r. 1939, kdy bylo slavnostně převezeno do Prahy – demonstrace proti nacismu, krvavě rozehnána gestapem.
 
  • Jeho literární dílo se nejvíce blíží evropskému standardu romantismu, zakladatel moderní české poezie.
  • Z Máchova díla se toho mnoho nedochovalo, pouze zlomky, fragmenty, nedokončená díla.
 
  • Cikáni – napsal v roce 1835, kniha neprošla cenzurou a poprvé kompletně vyšla až 1857, román, podobný příběh jako v Máji,
  • Obrazy ze života mého (1834) – dochovány prózy Márinka a Večer na Bezdězu,
  • Kat – původně zamýšlená tetralogie (4 díly) – Vyšehrad, Valdek, Karlův Tejn, Křivoklad (1834) – jediná dokončená část zamýšleného románového cyklu, vypráví o věznění krále Václava IV. na jeho vlastním hradě Křivoklátě, jediného společníka mu dělá kat.
 
  • Máj -1836, lyrickoepická skladba, 4 zpěvy a 2 intermezza
  • Inspirace skutečným příběhem (poslední brutální popravou na našem území), skutečné prostředí – okolí Máchova jezera, krajina kolem Doks.
  • Vilém, Jarmila, Hynek – loupežník Vilém zabije svého otce, který svedl jeho milou Jarmilu, nevěděl, že je to jeho otec, opustil je, když byl Vilém dítě (verše: Sok – otec můj, vrah – jeho syn, on svůdce dívky mojí…). Vilém je odsouzen k smrti a popraven, Jarmila páchá sebevraždu skokem do jezera. Na místo po letech přichází poutník Hynek, je mu všech v příběhu líto.
  • Mácha o tomto díle mluvil jako o oslavě májové přírody, ale tak lehké to nebude...
  • Deprese, skepse, smrt, nicota – Vilémova poprava, jeho zpověď...
  • Nádherný jazyk, bohatá metaforika, barvy, kontrasty, oxymoróny (spojení slov, které nedávají smysl).
  • Máj ve své době nebyl přijat – na jeho obranu se postavil Karel Sabina, proti byl Josef Kajetán Tyl (Máchu viděl jen jako napodobitele Byrona, nebyl podle něj vlastenecký).
  • Máchův odkaz ocenila generace Májovců (Jan Neruda a spol.).
 
  • Mácha si psal Deníky – psal je šifrou, vypovídají o jeho soukromém životě, vztahu s Lori (i fyzickém), rozšifroval je Jakub Arbes.