1. světová válka v české literatuře

Teorie

Co musíte znát?


  • Na troskách rakousko-uherské monarchie vznikl 28. října 1918 samostatný československý stát, v jehož čele stál jako první prezident Tomáš Garrigue Masaryk, sjednotitel českého a slovenského zahraničního odboje.
  • Bez ohledu na umělecký směr a generační či skupinovou příslušnost se vyrovnávali čeští básníci, prozaikové i dramatici s válkou více než patnáct let buďto s vlastními válečnými zážitky, nebo s válkou jako průvodním jevem obecnější krize lidstva.
  • Nejrychleji reagovala na válku poezie - Šrámek, Dyk, Toman, Sova, próza potřebuje ke svému vzniku větší časový odstup.
  • Vznikají díla o zkušenostech z fronty nebo o psychice lidí poznamenaných válkou, autoři popisují své zážitky, válku vidí jako krizi lidské společnosti, realistický popis.
  • Často to jsou romány, válka z lidí dělá zvířata, převrací všechny hodnoty → psychologie hrdiny, proměna jeho psychiky → Konrád, Vančura.
  • Povídkové cykly → pohled obyčejného člověka posuzujícího válku z pohledu denního života → John.
  • Nebo satiricko-groteskní podoba války → válka je běs i absurdita → Hašek.
  • Specifickým pohledem na 1.světovou válku je tzv. legionářská literatura - Kopta, Medek, Langer, Kratochvíl

Jaroslav Hašek (1883-1923)
 
  • Prozaik, fejetonista, novinář a politik, autor kabaretních her, satirik, autor světově proslulého románu „Osudy dobrém vojáku Švejkova za světové války“, který patří k nejpřekládanějším dílům české literatury.
  • Narodil se v Praze, po maturitě na obchodní akademii, působil krátkou dobu jako bankovní úředník.
  • Kolem roku 1903 odešel na Balkán pomáhat makedonským vlastencům, zúčastnil se povstání v Makedonii, po návratu do Čech byl stíhán jako anarchista.
  • Vedl bohémský život, hlásil se k anarchistům, provokoval policii svým životním stylem (několikrát zatčen – znehodnocení vlajky, vymýšlení si zvířat, předstírání vlastní smrti).
  • Stal se redaktorem několika časopisů, majitelem psince, v roce 1911 kan­diduje do říšských voleb za Stranu Mírného Pokroku v Mezích Zákona, kte­rou, jako vtipnou parodii na dobové politické poměry, sám založil.
  • Za války se jako voják rakouské armády dostal na východní frontu, přeběhl do ruského zajetí a později vstoupil do československých legií.
  • Za občanské války v Rusku se po Říjnové revoluci stal politickým komisařem Rudé armády, kde dosáhl významných funkcí, stal se členem ruské komunistické strany, v roce 1920 se vrátil do Čech, opět vede bohémský život, k manželce Jarmile a synovi Ríšovi si z Ruska přivezl přítelkyni Šuru.
  • Vystupuje v kabaretu Červená sedma a začíná psát svého nesmrtelného Dobrého vojáka Švejka, kterého pro předčasnou smrt nemohl dokončit.
  • V roce 1923 předčasně umírá na zápal plic a srdeční selhání.

 

Tvorba:
 
  • Je výrazně ironická, satirická, zesměšňuje poměry v Rakousku-Uhersku od byrokracie přes politiku až k armádě.
  • Je nespokojen předválečnými politickými poměry, zaujal ironický postoj k veřejnému životu.
  • Svými protimonarchistickými, politickými a sociálně kritickými fejetony přispíval do různých časopisů a novin.
  • Předmětem Haškovy satiry se staly také všechny podstatné projevy národního a sociálního útlaku prostého českého člověka v rakouské monarchii.
  • Zesměšňuje zbytky feudální slávy, aristokracii i církev, vojenský, policejní a úřední aparát, jeho humor a satira zasahují přežitky rakouské byrokracie, soudobý politický život, militarismus, volební podvody, falešnou dobročinnost.
  • Často se u Haška objevuje typ lidového chytráka, který si dovede poradit s autoritou vládnoucí moci.

  • Trampoty pana Tenkráta
  • Průvodčí cizinců a jiné satiry z cest i z domova
 
  • Můj obchod se psy a jiné humoresky 
  • Knižní soubory drobných povídek, humoresek a satirických fejetonů, uveřejněných před první světovou válkou v novinách a časopisech, kterými dráždil úřady a ve kterých zesměšňoval měšťácké životní ideály i dobové literární konvence.
 
  • Črty, povídky a humoresky z cest
  • Historie vola
  • Tři muži se žralokem
 
  • Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky (1912)
  • Je reakcí na odpor českých vojáků sloužit v rakouské armádě, v této knize je Švejk spodobněn jako usměvavý idiotsky naivní dobrák, obchodník se psy, prosťáček, který na vojně důsledným a nadšeným plněním všech povinností přivádí k zoufalství své nadřízené.
 
  • Dobrý voják Švejk v zajetí (1917)
  • Za svého působení v ruských legiích napsal Hašek rozsahem nevelkou druhou verzi, Švejk se mění v otevřenějšího kritika, je znát velká nenávist k rakouské monarchii, kniha má poněkud nelogický děj, končící tím, že Švejk zastřelí svého velitele a přeběhne na ruskou stranu fronty.
 
  • Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921-1923)
 
  • Čtyřdílný román - V zázemí, Na frontě, Slavný výprask, Pokračování slavného výprasku, jenž  Hašek nedokončil, po jeho smrti jej dokončil jeho přítel Karel Vaněk, který ale nedodržel původní koncepci a dopsal ještě 2 díly Švejk v zajetí a Švejk v revoluciromán vycházel od roku 1921 v sešitech s ilustracemi Josefa Lady.
  • Románu chybí ucelený děj, je psán lidovou češtinou, používá vojenský slang, vulgarismy, německá slova a jejich zkomoleniny, jde o řadu historek, které prožívá anebo vypravuje Josef Švejk, pražský obchodník se psy.
  • Švejk je postava nejednoznačná, projevuje se buď jako chytrák předstírající hloupost nebo hlupák, který oddaně slouží vojenské vrchnosti.
  • Švejkovo chování, jeho činy i výroky jsou často mnohovýznamné a jeho představení si často nejsou jisti, zda je Švejk pitomec, ulej­vák nebo prohnaný chytrák.
  • K hlavním rysům Švejkova cha­rakteru patří aktivita v jednání i v řeči.
  • Švejka nic nevyvede z míry, v každé situaci je klidný, má poslední slovo.
  • Do puntíku plní všechny roz­kazy, často nesmyslné, vytváří zmatek a přivádí tím své nadřízené k šílenství, stává se tak představitelem dobově podmíněného typu.
  • Umí prohrát válku tomu, kdo ho do ní pošle, ostatní postavy románu lze rozdělit do dvou skupin, na negativní typy rakouských důstojníků, reprezentujících ztělesnění zla, hlouposti, omezenosti, povýšenosti nebo chorobné ctižádostivosti, viděných očima groteskní nadsázky a parodie a na celou řadu lidových typů, zobrazených humorně a se zjevnou sympatií.
  • Všechna vyprávění, nekonečné historky a příklady ze života, anekdoty, grotesky a životní moudrosti, které Švejk vypráví, mají vlastně zesměšnit válku.
  • Ve Švejkově postavě se nejvýrazněji projevil Haškův zvláštní umělecký postup, jehož humornost vyplývala z autorova ironizujícího a parodického přístupu ke společnosti.
  • Román sám se tak stal světovým humoristickým románem o válce, geniální satirou na rakouský militarismus a Švejk se stal představitelem lidového odporu proti násilí, válce, militarismu a ponižování člověka.
  • Jeho význam je v obrazu nesmyslnosti války, výsměchu a protestu proti ní, v odsouzení proti humanistického charakteru militarismu a v oslavě nezničitelné vitality prostého člověka.
  • Román získal světovou popularitu, byl přeložen do mnoha jazyků, zdramatizován (E. F. Burian), několikrát zfilmován.

Jaromír John (1882-1952)
 
  • Vlastním jménem Bohumil Markalous.
  • Prozaik, fejetonista, estetik, výtvarný kritik, novinář a učitel, redaktor Lidových novin.
  • Člen Devětsilu, autor psychologických povídek a románů.
 
  • Večery na slamníku 
  • Povídkový soubor, monology stylizované jako projevy prostých lidí zavlečených do války, autentické výpovědi a zpovědi, postavy sympatické, politováníhodné i darebácké.
  • Stesk po domově, oslava dovednosti a umu obyčejných lidí, humorná i laskavá ironie.

Karel Konrád (1899 – 1971)
 
  • Aktivně bojoval v 1. světové válce.
  • Po návratu z ní pracoval jako redaktor v Rudém právu a pracoval ve filmových ateliérech Barrandov.
 
  • Rozchod! – Příběhy obyčejných mužů, kteří odešli mladí do války.

Legionářská literatura
 
  • Obraz první světové války v české literatuře byl ovlivněn zvláštním postavením českých vojáků ve světové válce.
  • Bojovali za Rakousko, nikoli za Čechy, bojovali ve prospěch těch, proti komu měli výhrady.
  • Vojáci se snaží přežít, nebo utíkají do zajetí a odtud do českých legií → rozvoj legionářské literatury.
  • Legionářská literatura zobrazuje válku jako historickou událost, jsou to díla spisovatelů, kteří aktivně bojovali v legiích a snažili se ukázat pravdivý obraz života českých legionářů v cizích zemích.
  • Námětově se jednotlivá díla opakují, dějištěm je východní fronta - Rusko.
  • K motivům patří působení našich vojáků jako zajatců v Rusku na straně odpůrců Říjnové revoluce, formování a vznik legií, jejich účast v bitvách - Zborov, Bachmač - tažení legionářů přes Sibiř.
  • Legionářská literatura má hodnotu spíše dokumentární než uměleckou, autoři byli většinou účastníky bojů.
  • Díla většinou formou deníků, autobiografie.
 
 
Rudolf Medek (1890-1940)
 
  • Básník, prozaik, dramatik, publicista a učitel, příslušník československých legií, kde patřil k nejaktivnějším důstojníkům, a který se ve svobodném státě stal plukovníkem, později generálem a ředitelem Památníku osvobození.
  • Za války upadl do ruského zajetí, z čehož později čerpal náměty pro svoji tvorbu.
  • Vyzdvihl vojenské hrdinství a oběť jedince pro zachování mravní jednoty celku.
 
  • Zborov - Patetická báseň na téma vojenského hrdinství našich legií v bitvě u Zborova.
 
  • Legionářská epopej 
  • Pěti dílný románový cyklus, kronikářské líčení válečných událostí v Rusku, zejména boje československých legií na straně protibolševických sil:
  • Ohnivý drak  – poslední léta monarchie, vypuknutí války a první dezerce českých vojáků na frontě,
  • Veliké dny – formování legií, rozklad carské říše, bitva u Zborova v červenci 1917,
  • Ostrov v bouři – líčí zmatky na Ukrajině vyčerpané válkou a revoluční chaos,
  • Mohutný sen – děj se přenáší na Sibiř, válečné operace proti bolševikům,
  • Anabáze – vyčerpávající cesty legií přes Sibiř do Vladivostoku - poslední měsíce pobytu legií na Dálném východě, demoralizace a rozpad legií, návrat do vlasti.
 
  • Plukovník Švec – Drama o nadosobní oběti velitele - sebevraždou chce apelovat na svědomí vojáků, aby zastavil morální rozklad své jednotky.

Josef Kopta (1894-1962)
 
  • Básník, dramatik, novinář, příslušník československých legií v Rusku.
  • Na rozdíl od Medka objektivnější, vnímavější při popisu politického a sociálního vření i při popisu prostých vojáků, méně patetické líčení boje, více psychologické prokreslení hrdinů.
 
  • Třetí rota 
  • Románová trilogie, postup malé vojenské jednotky od Zborova přes Sibiř do Vladivostoku, až po návrat domů.
  • Zorný úhel obyčejného pěšáka, lidové typy - obětavost, kamarádství, stesk po domově, hrdinství.
  • Zachycuje psychologii postav.
 
  • Třetí rota na magistrále – Cesta přes Sibiř podél východosibiřské magistrály.
 
  • Třetí rota doma – Návrat legionářů, jejich zařazování do normálního život, rozčarování nad poměry ve svobodném státě.
 
  • Hlídač č. 47 – Psychologický román - traťový hlídač přechodně ohluchne, ale hluchotu předstírá dál - dovídá se, za koho ho považuje jeho okolí….

František Langer (1888-1965)
 
  • Prozaik, dramatik, esejista, literární a výtvarný kritik, vojenský lékař československých legií v Rusku.
  • Ve svém díle oslavoval nepatetické lidské hrdinství a solidaritu, zaměřil se na otázky viny a trestu.
 
  • Jízdní hlídka 
  • Drama z legionářského prostředí, o skupině legionářů obklíčených ruskými partyzány a bolševiky.
  • Všímá si dvou proudů v legiích - hra je oslavou chlapské solidarity.