›  Přehled učiva  ›  4. ročník  ›  Druhá světová válka ve světové literatuře

Druhá světová válka ve světové literatuře

• Ve většině literárních děl nalezneme protesty proti krutosti války, oslavu hrdinství a statečnosti, vlastenectví, přátelství; ale také strach a zbabělost, kolaboraci, obrazy extrémních situací a nevyzpytatelné psychiky člověka.
• V menší míře se vyskytují i díla satirická (mj. útok do vlastních řad, nikoliv proti nepříteli) či humoristická (zachycují absurditu války).
• Sovětská a „východní“ válečná literatura – patetický pohled, přinejmenším do poloviny 50. let.
• „Západní“ válečná literatura – nepatetický pohled (díky jinému prostředí, odlišnému od stalinského SSSR), obrazy vnitřního světa vojáků jsou mnohovrstevnatější, postavy nejsou rozlišovány na kladné a záporné, činy hrdinů mívají složitější motivaci, větší působivost a přesvědčivost, někdy i drastičtější a naturalističtější scény.
• Častá tematika holocaustu, koncentračních táborů, zajateckých táborů, jaderného bombardování.
• Téma druhé světové války (i dalších následných válek) je zpracováváno dodnes, stále živé.

• Zpočátku dokumentární hledisko, poté patos (= emotivní apel, zveličování, snaha o dojímavost).
• Oslava hrdinství, obětavosti, výjimečnosti a morálních kvalit sovětských vojáků i občanů, pompéznost, panoramatické bojové scény.
• Politické a agitační cíle, tendenčnost, černobílé vidění literárních postav a hrdinů = metody socialistického realismu, který odpovídal ideálům komunistické strany.
• Změna nastala až ve druhé polovině 50. let (rok 1956 – počátek kritiky stalinismu).

Boris Polevoj (1908 – 1981)

• Vlastním jménem Boris Nikolajevič Kampov, komunista, aktivně se účastnil války.
• Po válce novinář a protěžovaný spisovatel.

• Příběh opravdového člověka (1947)
• Dokumentární román s psychologickými prvky o letci, který se zřítil a těžce zranil v boji proti nacistům, ale silou vůle překonal fyzické problémy (amputace obou nohou) i deprese, vrátil se na frontu a znovu létal.
• Skutečný příběh Alexeje Petroviče Maresjeva, v románu jméno postavy pozměněno na Meresjev.
• Obraz ideálního sovětského hrdiny.

Alexandr Fadějev (1901 – 1956)

• Komunista, významný politik.
• Spáchal sebevraždu.

• Mladá garda (1945, upraveno 1951 pro potřeby komunistické strany)
• Válečný román o hrdinství komsomolců (= sovětské mládeže) během války, popisuje činnost ilegální skupiny Mladá garda v Krasnojarsku – jsou chyceni, mučeni nacisty a následně svrženi do šachty.
• Na konci války jsou jejich ostatky vyzvednuty.

Po roce 1956 nová podoba obrazu války – v popředí morálně-společenské problémy, psychologické i lyrické prvky.

Michail Šolochov (1905 – 1984)

• Nositel Nobelovy ceny za literaturu (1965).
• Více o autorovi v kapitole Světová meziválečná próza.

• Osud člověka (1957)
• Humanistická novela, ztvárňuje nepatetické hrdinství obyčejného člověka Andreje Sokolova – boj na frontě, zranění, německé zajetí, hrůzný pobyt v koncentračním táboře, útěk.
• Andrej za války ztratil celou rodinu, nový smysl života nachází v péči o chlapce Váňu, poválečného sirotka.
• Příběh vyprávěný bez patosu, ich-forma, nedramatický jazyk, intimní ladění.

Vasilij Grossman (1905 – 1964)

• Spisovatel, aktivně se účastnil války.
• Jeho nejvýznamnější díla nemohla být v SSSR dlouho vydávána, jeho román Za spravedlivou věc z roku 1952 kritizoval Alexandr Fadějev jako ideologicky škodlivý (až později připustil, že jeho kritika byla nespravedlivá).

• Život a osud (napsáno 1960, vydáno 1980)
• Rozsáhlý román, označován jako „Vojna a mír 20. století“, zachycuje obraz Ruska za druhé světové války a po ní.
• Rukopis románu byl zabaven KGB při domovní prohlídce, nelíbil se autorův nemilosrdně kritický pohled na Stalinův mocenský vládnoucí režim.
• Román byl poprvé vydán v roce 1980 ve Švýcarsku, v SSSR až v roce 1989.

Konstantin Simonov (1915 – 1980)

• Živí a mrtví, Člověk se nerodí pro válku, Poslední léto (1959 – 1972)
• Románová trilogie, vlastní frontové zkušenosti, nepatetický obraz války.

Jurij Bondarev (1924 – 2020)

• Hořící sníh (1969)
• Román, obraz bitvy u Stalingradu, vyprávěno pohledem prostého vojáka.
• Autentická výpověď (autorova zkušenost), přesvědčivost (hrůzy války), humanismus, mravní velikost v nelidských podmínkách

B) Německo

• Dva odlišné směry v poválečné literatuře:
• antifašistická tvorba do konce 50. let ve východním Německu v sovětské zóně (cenzura, ideologický dohled) a nová generace spisovatelů v západním Německu, z nichž někteří se soustředili v organizaci s názvem Skupina 47 – pokoušeli se obnovit německou literaturu, vyrovnávali se s válkou, kritický vztah k nacistické minulosti a k negativním jevům ve společnosti (ve Skupině 47 byli např. H. Böll či G. Grass).

Anna Seghersová (1900 – 1983)

• Vlastním jménem Netty Radvanyiová, východoněmecká socialistická spisovatelka a esejistka, Židovka, před nacismem utekla do Švýcarska a Paříže. V nacistickém Německu byly její knihy páleny.

• Sedmý kříž (1942)
• Antifašistický román o útěku sedmi vězňů z koncentračního tábora, dozorci vztyčí sedm křížů a postupně vězně chytají a křižují. Jednoho vězně nechytí a sedmý kříž tak zůstane prázdný = symbol svobody. Román měl velký ohlas, dokládá zrůdnost nacistické ideologie. Technika montáže, biblické symboly (parabola biblického ukřižování) mnohovýznamovost díla, prolínání paralelních dějů.

Bruno Apitz (1900 – 1979)

• Nahý mezi vlky (1958)
• Román východoněmeckého spisovatele dokumentárně zachycuje jeho vlastní válečné zážitky z koncentračního tábora v Buchenwaldu.

Heinrich Böll (1917 – 1985)

• Prozaik, dramatik, esejista, vyučen knihkupcem, válku strávil v německé armádě, byl v zajetí. Po válce hodně cestoval, živil se jako novinář a spisovatel. Předseda mezinárodního PEN klubu. Nositel Nobelovy ceny za literaturu (1972).

• Biliár o půl desáté (1959)
• Společenskokritický román o třech generacích, autorovo vrcholné dílo, autobiografické prvky. Obraz vzniku, rozvoje a pádu nacismu i složitost poválečného Německa. Generace prarodičů vybudovala Německo, rodiče ho zničili a nová generace ho musí na troskách znovu vybudovat.

• Kdes byl, Adame? (1951)
• Román, mladý muž se vrací z války a je zabit na prahu svého domova granátem, vystřeleným po kapitulaci města. Absurdita války.

Günter Grass (1927 – 2015)

• Prozaik, básník, dramatik, bojoval ve válce, pěchota i námořnictvo.
• Po válce studoval výtvarné a sochařské umění.
• Ve svých memoárech Při loupání cibule (2006) obhajuje svou účast ve válce, vzpomíná na dětství a dospělý život.
• Jeho vstup do armády byl mj. i „útěk ze stísněného měšťáctví v domě rodičů“.
• Nositel Nobelovy ceny za literaturu (1999).

• Plechový bubínek (1959)
• Jeden z klíčových textů poválečné literatury, groteskní román z doby předválečného, válečného i poválečného Německa vyprávěný z pohledu tělesně postiženého Oskara Matzeratha, rodáka z Gdaňsku, chovance ústavu pro choromyslné.
• Oskar Matzerath – dítě s mozkem dospělého člověka, brzy po narození svět dospělých prokoukne a odmítne růst.
• Zůstává malý a se světem komunikuje pouze prostřednictví svého bubínku, do kterého tluče.
• Pokud mu chce někdo bubínek vzít, dokáže křičet natolik vysokým hlasem, že rozbíjí sklo.
• Oskar předstírá dětinství a zachovává si tak určitou svobodu, komentuje a ironizuje vše, co kolem sebe vidí.
• Román je bohatý na slovní hříčky, symboly a metafory, zdánlivě důležité události (válka, úmrtí) jsou znázorňovány jako všední banality a získávají tak komický nádech.

• Novela Kočka a myš (1961) a román Psí roky (1963)

• Spolu s Plechovým bubínkem tvoří tzv. „Gdaňskou trilogii“ (zasazenou do tohoto města), opět groteskní a mrazivý humor, nadsázka.

Erich Maria Remarque (1898 – 1970)

• Více o autorovi v kapitole 1. světová válka ve světové literatuře.

• Romány o 2. světové válce a nacismu:
• Miluj bližního svého (1941) – osudy lidí v emigraci.
• Jiskra života (1952) – tematika holocaustu, inspirováno osudem jeho sestry, která zemřela v koncentračním táboře.
• Čas žít, čas umírat (1954) – o bojích Němců na východní frontě v Rusku, voják se vrací domů do zničeného Německa.
• Vítězný oblouk (1946), Černý obelisk (1956), Noc v Lisabonu (1962)

C) USA

Norman Mailer (1923 – 2007)

• Prozaik, dramatik, básník, publicista, osobní válečné zkušenosti z jihovýchodní Asie a bojů v Tichomoří.

• Nazí a mrtví (1948)
• Román o válce v Tichomoří, zobrazuje chování lidí v mezních životních situacích – naturalistická syrovost, krutost a nesmyslnost války, ironický nadhled, konkrétní věcnost, tzv. nový žurnalismus (non fiction).
• Pestrá mozaika charakterů, nesmyslné vojenské příkazy, degradace člověka, chaos, bezmocnost.
• Název románu je metafora – ti, kteří přežijí válku, vracejí se „nazí“, tj. bez ideálů a iluzí.

Joseph Heller (1923 – 1999)

• Prozaik, dramatik, satirik, za války byl u letectva.

• Hlava XXII (1961)
• Satirický román, autor vychází z vlastních zkušeností.
• Analýza vojenské absurdity a bezduché byrokracie, nekonvenční pohled – kritika vlastních řad (samolibost nadřízených, zbytečné oběti, nesmyslné předpisy).
• Hlavní postavou je Yossarian, kapitán letectva, který se vzbouří proti manipulaci a rozhodne se z absurdního a nelidského světa dezertovat = jediná možnost záchrany života.
• Kapitán Yossarian (zprvu je poručíkem, pak paradoxně povýší) je do jisté míry obdoba Haškova Švejka, trochu klaun, trochu blázen.
• Název díla je odvozen podle zvláštního armádního paragrafu XXII (tzv. Hlava XXII), který říká, že voják může požádat o propuštění z armády, je-li blázen, ale zároveň říká, že „uvědomuje-li si voják, že je blázen, nemůže být blázen.“

• Zavíráme! (1994) – volné pokračování Hlavy XXII, návaznost, hrdinové řeší otázku stáří.

William Styron (1925 – 2006)

• Prozaik, esejista, představitel tzv. jižanské prózy, účastník války (boje v Tichomoří).

• Sophiina volba (1979)
• Psychologický román s autobiografickými prvky, úvahy o existenci zla a zhoubnosti nacismu.
• Příběh mladého začínajícího spisovatele Stinga, který se v létě 1947 setká a spřátelí s polskou emigrantkou Sophií a jejím charismatickým a nevyzpytatelným milencem Nathanem.
• Sophie je dcera univerzitního profesora (germanofila a antisemity), byla deportovaná do Osvětimi, pobyt v koncentračním táboře přežila, postupně vypráví o drastických zážitcích: byla donucena vybrat si ze svých dvou malých dětí jedno, které bude nadále žít (to druhé bylo odvezeno do nedalekého vyhlazovacího tábora), psychické trauma, bezvýchodnost, celoživotní pocit viny.

Kurt Vonnegut jr. (1922 – 2007)

• Představitel postmodernismu, ve svých knihách mísí prvky sci-fi, satiry a černého humoru.
• Přímý účastník války, zajat Wehrmachtem, svědek ničivého bombardování města Drážďany.

• Jatka č. 5 (1969)
• Román výstrahy, varovné podobenství o destruktivních silách v člověku, deheroizovaný přístup k válce. Záznam vzpomínek na bombardování Drážďan v únoru 1945, černý humor, téma cestování časem: hlavní hrdina, americký voják Billy Pilgrim, během války „pendluje v čase“ tak, že netuší, ve kterém okamžiku se v té či oné chvíli ocitne, na svůj život má proto malý vliv (= determinismus).

William Saroyan (1908 – 1981)

• Prozaik, básník a dramatik arménského původu.

• Lidská komedie (1943)
• Román, úsměvný pohled obyčejného člověka na válku plný humanismu a nadhledu, lyrismus.
• Montáž příběhů spojených postavou čtrnáctiletého chlapce, který přináší jako poštovní poslíček lidem většinou smutné zprávy – poznání lidské bolesti, ale i víra v dobro a lásku.

• Australský původ, spisovatel, scenárista, režisér, za války japonským zajatcem v nechvalně proslulém vězeňském táboře Changi u Singapuru.

• Král krysa (1962)
• Román z prostředí japonského zajateckého tábora, ve kterém jde o přežití a platí zákon silnějšího.
• Hlavními postavami jsou americký desátník King (zvaný Král Krysa) a anglický letec, poručík Peter Marlowe (autorovo alter ego), který obdivuje Kingovu podnikavost, vytrvalost a vůdčí schopnosti.
• King obchoduje s krysím masem, je schopen sehnat cokoliv a stává se v táboře mocným.
• Po válce se však nemá kam vrátit a živoří.
• Román líčí otřesné podmínky v táboře, krutost japonských vojáků a dozorců, změnu měřítek hodnot v podmínkách nesvobody i změnu hranic mezi právem a bezprávím.

• Za války sloužil v britské armádě, ve svých knihách navazuje na tradici britského humoru.

• Jak jsem vyhrál válku (1963)
• Humorný a satirický úhel pohledu na válku, román popisuje vyprávění poručíka Ernesta Goodbodyho, usilujícího o maximální dodržování disciplíny, pořádku a předpisů.
• Komické situace (nezkušený, vážný a puntičkářský poručík Goodbody je typ jakéhosi „Anti-Švejka“, vojákům je pro smích) v kontrastu ke skutečnosti (nálada vojáků, úroveň velitelů).

E) Francie

Robert Merle (1908 – 2004)

• Prozaik, dramatik, literární historik.
• Autor historických, válečných, sociálně zaměřených i vědeckofantastických či utopických románů.
• Přímý účastník války.

• Smrt je mým řemeslem (1952)
• Román, psychologická studie a portrét velitele nacistického koncentračního tábora Rudolfa Langa (inspirace osobními zápisky skutečného válečného zločince Rudolfa Hösse, strůjce a velitele koncentračního tábora v Osvětimi).
• Příběh muže, který dostal na starost masové vyvražďování vězňů a likvidaci Židů.
• Langovo dětství a mládí, nalezení smyslu života v přísně organizovaném vojenském řádu, proměna člověka ve zvráceného jedince se ztrátou smyslu pro nejzákladnější lidské hodnoty.

• Víkend na Zuydcoote (1949)
• Román, válečné svědectví, boje u Dunkerque.

Pierre Boulle (1912 – 1994)

• Autor válečných, špionážních a sci-fi románů, přímý účastník války (v Indočíně a Evropě).

• Most přes řeku Kwai (1952)
• Válečný román, otřesný obraz japonského zajateckého vězení v Thajsku, podle knihy byl natočen úspěšný film, který získal sedm amerických Oscarů.

F) Itálie

Alberto Moravia (1907 – 1990)

• Vlastním jménem Alberto Pincherle, prozaik, dramatik, esejista, literární kritik, židovský původ, představitel neorealismu.

• Horalka (1957)
• Román líčí osudovou tragédie konce války – marný útěk matky Cesiry s čtrnáctiletou dcerou Rossettou z Říma na venkov, do rodných hor. Jsou vystaveny krutým zkouškám: ztrátě přátel i úspor, na cestě zpět do osvobozeného Říma je dcera znásilněna v kostele marockými vojáky, přímo před matkou, poté se z Rossetty stává cynický a bezcitný člověk.
• Vzpomínkové vyprávění, nesentimentální pohled na svět nelidskosti a násilí, psychické trauma, přesto pokus zapomenout a znovu žít. Detailní realistické popisy, charakteristika postav, dokumentárnost (reportážní sdělení), prvky filmové techniky (panoramatické záběry, detail, polodetail).

Primo Levi (1919 – 1987)

• Básník, prozaik, esejista, židovský původ, vězněn v Osvětimi, ve svém díle se často zabýval tématem genocidy Židů.

• Je-li toto člověk (1947)
• Deník, dokumentární a vzpomínková forma.
• Zkušenost z každodenní existence ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi, svědectví o utrpení a ponižování člověka, úsilí přežít za cenu bezcitnosti a sobectví.

Tematika holocaustu:

• Deník Anny Frankové (1947)
• Autentické zápisky židovské dívky, která se s příbuznými skrývala před nacisty v zadním traktu jednoho domu v Amsterdamu a poté v improvizovaném úkrytu v objektu otcovy amsterdamské firmy.

• Anna Franková (1929 – 1945) – dívka z německé židovské rodiny, v den svých třináctých narozenin (12. června 1942) dostala deník a začala psát (v nizozemštině), záznamy jsou do 1. srpna 1944.
• Postupně svůj deník přepracovávala pro zamýšlené poválečné knižní zveřejnění, záznamy jsou převedeny do formy dopisů fiktivní přítelkyni Kitty.
• 4. srpna 1944 byla rodina odhalena, zatčena a převezena do koncentračních táborů, Anna Franková zemřela v koncentračním táboře Bergen-Belsen, pravděpodobně na tyfus.
• Annin deník vydal po válce její otec (jediný z rodiny přežil) nejprve ve zkrácené verzi (1947), později, už po otcově smrti, vyšel deník téměř kompletní (1986), v roce 2001 do něj přibylo ještě 5 dosud nezveřejněných stran a vydání Deníku Anny Frankové získalo definitivní podobu.

• Kniha byla postupně přeložena do mnoha (cca 70) světových jazyků a stala se pravděpodobně nejznámějším autentickým literárním svědectvím o holocaustu.

Zofia Nałkowska (1884 – 1954)

• Polská spisovatelka a žurnalistka.

• Medailony (1946)
• Sbírka osmi krátkých povídek (črt, reportážních záznamů), které zapsala jako členka Hlavní komise pro vyšetřování německých zločinů v Polsku, těsně po válce, zachycena svědectví přeživších obětí.

Thomas Keneally (1935)

• Australský spisovatel, proslavil jej román s původním názvem Schindlerova archa, podle něhož byl natočen světoznámý film.

• Schindlerova archa/Schindlerův seznam (1982)
• Románová „rekonstrukce případu“, kdy svitavský rodák, majitel továrny v Brněnci a člen NSDAP Oskar Schindler, zachránil před smrtí v koncentračním nebo vyhlazovacím táboře cca 1200 Židů, které si vyžádal jako (levnou) pracovní sílu do své továrny.
• Román vznikl na základě rozhovorů a pečlivého studia historických dokumentů a posloužil jako námět pro film Stevena Spielberga Schindlerův seznam (1993), který získal sedm amerických Oscarů.

Rudolf Vrba (1924 – 2006)

• Slovenský Žid, vlastním jménem Walter Rosenberg, profesor farmakologie, zemřel v Kanadě.

• Utekl jsem z Osvětimi (1998)
• Skutečný příběh o útěku z Osvětimi v roce 1944, se spoluuprchlíkem Alfrédem Wetzlerem zamířili na Slovensko, sepsali dokument a poprvé tak poskytli šokovanému okolnímu světu podrobné a věrohodné informace o koncentračních a vyhlazovacích táborech.
• Vrbova a Wetzlerova zpráva je proto považována za jeden z nejdůležitějších dokumentů 20. století.

Další významná díla s tematikou holocaustu:

• William Styron – Sophiina volba (1979)
• Robert Merle – Smrt je mým řemeslem (1952)
• Erich Maria Remarque – Jiskra života (1952)
• Bruno Apitz – Nahý mezi vlky (1958)
• Primo Levi – Je-li toto člověk (1947)

Historické a vojenské dílo:

Winston Churchill (1874 – 1965)

• Britský politik a státník, premiér Velké Británie, také žurnalista, spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1953).
• Jeho zásluhou vešel do dějin pojem „železná opona“, když jej v březnu 1946 použil v projevu na univerzitě v USA (nebyl ale úplně prvním, kdo tento pojem použil, tím byl Joseph Goebbels cca o rok dříve).

• Druhá světová válka (1948 – 1953)
• Šestisvazkové dílo, válečné paměti, pohled na válku i poválečné uspořádání, po dokončení díla mu byla udělena Nobelova cena.
• Názvy jednotlivých svazků (v závorce uveden podtitul, autorova anotace):

• I. Blížící se bouře (Jak anglosaské národy svou nemoudrostí, bezstarostností a dobrosrdečností dovolily nositelům zla, aby se znovu ozbrojili),
• II. Jejich nejskvělejší hodina (Jak britský lid hájil pevnost sám, dokud ti, kteří až do té doby byli napůl slepí, nebyli napůl připraveni),
• III. Velká aliance (Jak Britové pokračovali v boji, oděni do strádání, dokud sovětské Rusko a Spojené státy nebyly vtaženy do velkého konfliktu),
• IV. Karta se obrací (Jak velká aliance získala převahu sil),
• V. Kruh se uzavírá (Jak bylo nacistické Německo izolováno a napadeno ze všech stran),
• VI. Triumf a tragédie (Jak velké demokracie triumfovaly a to jim umožnilo, aby se znovu dopustily hloupostí, které je už jednou málem stály život).