Česká meziválečná próza - charakteristika

Teorie

  • Próza tohoto období je ovlivněna historickými událostmi: první světová válka, vznik ČSR, rozvoj demokracie, hospodářská krize (1929), nástup a rozvoj fašismu v Německu, Mnichov, okupace.
  • Na počátku tohoto období vznikala díla, která navazovala na tvorbu 19.stol. (realismus – Jirásek + Winter; naturalismus – Čapek Chod; impresionismus – Šrámek).
  • Probíhá proces lyrizace, subjektivizace = lyrická próza.
  • 20. léta – vznik děl na rozhraní beletrie a dokumentaristiky.
  • Historický a psychologický román.
  • 30. léta – próza rozsáhlejšího charakteru, dochází k zesílení epičnosti - společenský román = zachycuje společenské dění prostřednictví hlavního hrdiny a postav chce zobrazit problémy.
  • Román-řeka = rozsáhlé dílo, zachycuje období aspoň 1 generace, mívá historický charakter.
Tematika meziválečné prózy a hlavní proudy:
 
  • obraz války v literatuře, utrpení člověka – Jaroslav Hašek, Karel Konrád, Jaromír John, Fráňa Šrámek aj.,
 
  • literatura legionářských bojů (čes. legionáři v Rusku) – Rudolf Medek, Josef Kopta, František Langer,
 
  • český expresionismus – Ladislav Klíma, Richard Weiner, Jan Weiss, Josef Váchal,
 
  • demokratický proud – Karel Čapek, Josef Čapek, Karel Poláček, Eduard Bass,
 
  • imaginativní proud – Vladislav Vančura,
 
  • katolicky orientovaná literatura – Jakub Deml, Jaroslav Durych, Jan Čep, Václav Renč,
 
  • sociálně laděná, levicově orientovaná próza – Ivan Olbracht, Marie Majerová, Marie Pujmanová, Jiří Weil,
 
  • psychologická próza – Jaroslav Havlíček, Egon Hostovský, Jarmila Glazarová, Václav Řezáč,
 
  • ruralismus a venkovská próza – Josef Knap, František Křelina, Václav Prokůpek, Vojtěch Martínek, A. C. Nor, Jan Morávek,
     
  • historická próza – Karel Schulz, František Kožík,
     
  • humoristická próza – Jaroslav Žák, Zdeněk Jirotka,
     
  • německy psaná literatura v českých zemích – Franz Kafka, Gustav Meyrink, Franz Werfel, Egon Erwin Kisch, Max Brod, Rainer Maria Rilke.