Lumírovci

Teorie

Co musíte znát?


  • Lumírovci = doba: 80. léta 19. století
  • Sdružili se kolem časopisu Lumír, který vedl Josef Václav Sládek.
  • Kosmopolitní autoři.
  • Toužili povznést českou literaturu na světovou úroveň.
  • Hodně překládali, tíhli k západu a západním literaturám.
  • Experimentovali s literaturou (nové básnické formy).

Josef Václav Sládek (1845 – 1912)
 
  • Narodil se ve Zbirohu, rodiče chtěli, aby se stal knězem, ale odmítl → vystudoval FFKU.
  • Pracoval jako novinář, redaktor v nakladatelstvích.
  • Odjel na 2 roky do USA, kde pracoval jako dělník na stavbě železnice (hodně to ovlivnilo jeho dílo, exotické motivy z jeho cesty, indiáni, soucit s černochy…).
  • Po návratu učil angličtinu.
  • Jeho životní láska – Emílie Medvídková zemřela při porodu jejich dítěte, dítě také zemřelo.
  • Druhá žena Marie Veselá mu porodila milovanou dceru Helenku → zakladatel poezie pro děti (psal jí verše, nepodceňoval dětského čtenáře, báseň Křišťálová studánka).
 
  • Dílo:
  • Typické je zobrazení venkova, postava oráče, ale zobrazuje i stinné stránky venkova, neidealizuje, rodný kraj, domov, příroda, váží si lidské práce – svým dílem spíše tíhne k tematice ruchovců.
 
  • Básně
  • Jiskry na moři
  • Světlou stopou
  • Na prahu ráje
  • Sluncem a stínem
 
  • Tvorba pro děti: Zvony a zvonky, Zlatý máj, Skřivánčí písně
 
  • Vynikající překladatel – přeložil 33 Shakespearových dramat, také Byrona.
  • Překládal také z dánštiny, švédštiny, polštiny, maďarštiny, španělštiny…

Jaroslav Vrchlický (1853 – 1912)
 
  • Vlastním jménem Emil Frída, pseudonym podle řeky Vrchlice u Kutné hory (miloval zdejší přírodu).
  • Narodil se v Lounech, dětství prožil u strýce faráře v Ovčarech u Kolína.
  • Vystudoval gymnázium a začal studovat teologickou fakultu, ale odešel na FFKU – dějepis, filosofie a francouzská literatura.
  • Potom pracoval jako vychovatel ve šlechtické rodině v Itálii.
  • Císař ho povýšil do šlechtického stavu a stal se politikem ve Vídni, stal se profesorem. 1. český spisovatel, který byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu.
  • Miloval Sofii Podlipskou, která byla o 20 let starší než on, vzal si její dceru Ludmilu – nešťastné manželství, podváděla ho, 2 ze 3 jejich dětí nebyly jeho.
  • Ochrnul po záchvatu mrtvice, po druhém záchvatu zemřel.
  • Pohřben na Slavíně.
  • Pozdějšími generacemi byl kritizován a zavrhován, až generace Seiferta si uvědomila kvalitu jeho díla.
  • Mistr básnické formy.
 
  • Zlomky epopeje
  • Z hlubin
  • Dojmy a rozmary
  • Poutí k Eldorádu
  • Eklogy a písně
  • Fresky a gobelíny
  • Okna v bouři – jedna z nejlepších sbírek, psána v době manželské krize
 
Drama:
 
  • Noc na Karlštejně
  • Vynikající překladatel – považoval překlad za umělecké tvůrčí dílo. 

Julius Zeyer (1841 – 1901)
 
  • Považován za prvního novoromantika.
  • Pocházel z bohaté rodiny, otec vlastnil dřevozpracující závod, byl připravován na to, že ho převezme.
  • Po smrti otce ale odmítl a podnik řídila jeho matka, která ho podporovala v literatuře.
  • Byl finančně zajištěný.
  • Vyučil se ve Vídni tesařem, potom studoval obchodní akademii, potom FFKU – psychologie, filosofie, estetika, logika, angličtina, franc., italština, španělština, ruština, polština.
  • Nikdy se neoženil, spekulace o jeho homosexualitě (v korespondenci zmiňuje nějaké strašlivé tajemství, silně popisuje vztahy mezi muži). Hodně cestoval – Japonsko, Čína, Island (psal o tom).
  • Komplikovaná osobnost, deprese, stavy úzkosti, nebyl čtený, oblíbený, sbíral umělecká díla.
  • Poslední roky života prožil ve Vodňanech, chtěl tam být i pohřben, ale je první, kdo byl pohřben na Slavíně.
  • Jeho dílo vychází z okultismu, mysticismu, náboženství, mytologie, bájí, čerpal z historie, ovlivněn zednářstvím…
 
Próza:
 
  • O věrném přátelství Amise a Amila
  • Jan Maria Plojhar – jeho životní dílo
  • Tři legendy o krucifixu Inultus (česká legenda), El Cristo de la Luz (španělská legenda), Samko pták (slovenská legenda)
  • Dům U Tonoucí hvězdy
 
Poezie:
 
  • Vyšehrad
  • Čechův příchod
  • Karolínská epopeja
 
Drama:
 
  • Radúz a Mahulena – pohádkový motiv, slovenská lidová pohádka, zhudebněno Josefem Sukem