Naturalismus v české literatuře

Teorie


  • Naturalismus – nejvyhrocenější forma realismu, zobrazuje patologické jevy ve společnosti (alkohol, drogy) a spodinu obyvatelstva (prostitutky, bezdomovci).
  • Je obžalobou společnosti.
  • Ze světových představitelů je nejvýznamnější Émile Zola.
  • V české literatuře se vliv naturalismu projevuje především v tvorbě Josefa Karla Šlejhara, Karla Matěje Čapka-Choda a Anny Marie Tilschové
  • Projevuje se i v díle Viléma Mrštíka, zejména v románu Santa Lucia.

 Josef Karel Šlejhar (1864 – 1914)
 
  • Narozen ve Staré Pace v Podkrkonoší.
  • Vystudoval reálku v Pardubicích, kde i maturoval.
  • Pak studoval chemii na pražské technice v Praze, studia pro nemoc zanechal.
  • Poté pracoval jako technický úředník v cukrovaru, byl sedlákem a až do své smrti byl učitelem na obchodních školách v Hradci Králové, Kolíně a v Praze, kde nakonec zemřel.
  • Měl celý život existenční i rodinné problémy.
  • Pro jeho dílo je typický hluboký pesimismus, děsivé detaily, zlo, sobectví a násilí jako přirozená součást lidské společnosti.
  • Nejčastěji zobrazuje život na vesnici, venkovské prostředí je líčeno jako kruté, traumatické, v nejhorších barvách.
 
  • Kuře melancholik (1889) - povídka či krátká novela
  • Příběh týraného malého chlapce a odstrkovaného kuřete.
  • Chlapec je sirotek, vystaven bezcitnosti okolí a násilí (především ze strany macechy a služebné), stará se o slabé kuře, umírá nemocen a osamocen ve staré kůlně.
  • Naturální popisy, špína, zápach, nemoc.
  • Nádherné obrazy venkova – obraz týrání malého dítěte.
 
  • Zátiší (1898) – povídková sbírka.
  • Lípa (1908) – román, odpor k tradičnímu venkovskému životu a k pokroku, mladý sedlák necitlivě modernizuje hospodářství, snaží se porazit památnou lípu.

Karel Matěj Čapek - Chod (1860 – 1927)
 
  • Jako novinář začínal v Olomouci, kde působil jako redaktor v novinách Našinec.
  • Pracoval jako redaktor v Národní politice a Národních listech.
  • Vlastním jménem Matěj Čapek, přídomek „Chod“ si osvojil, aby se nepletl s Karlem Čapkem; druhé jméno „Karel“ přijal po setkání s Josefem Václavem Sládkem, který mu jako lumírovec vytknul, že jméno Matěj je málo literární.
  • Ve svém díle se soustřeďoval na příběhy fyzicky a duševně poznamenaných jednotlivců nebo lidí z periférie.
 
  • Kašpar Lén mstitel (1908) – román, příběh muže, který se rozhodne pomstít člověku, jenž zničil jeho milovanou dívku (dohnal ji k prostituci). Kašpar Lén je zedník, při stavbě hodí muži na hlavu cihlu a zabije jej. Je postaven před soud, během procesu umírá na chrlení krve (pravděpodobně TBC).
 
  • Turbina (1916) – román o vzestupech a pádech bohaté podnikatelské rodiny, o zmařených nadějích, přehnané ctižádostivosti a touze po zbohatnutí.
  • Příběh továrníka Ullika, který postupně upadá, jeho firma krachuje, tragické finále.
 
  • Antonín Vondrejc (1918) – dvojdílný román, příběh talentovaného, ale zneuznaného básníka a redaktora, nepřízeň osudu, komplikovaný milostný vztah, karierní nezdary, rozpolcenost, pocity „zbytečnosti vlastní existence“.

Anna Maria Tilschová (1873 – 1957)
 
  • Narodila se v Praze.
  • Ovlivněna realismem a také tragickými osobními událostmi – sebevražda jejího manžela, později i jejího bratra.
 
  • Fany (1915) – hlavní hrdinka románu dospívá v citově chladném prostředí bohaté měšťanské rodiny, hledá smysl svého prázdného života, nakonec jej částečně nalezne v záchraně rodinného majetku a ve starosti o dvě cizí děti (ujímá se dvou malých chlapců).
 
  • Orlí hnízdo (1941) – román o životním, uměleckém i milostném hledání českého malíře Josefa Mánese i o osudech celého jeho rodu.

Vilém Mrštík (1863 – 1912)
 
  • Santa Lucia (1893) – román, příběh osamocení, ztráty iluzí, beznaděje a smrti chudého studenta a snílka Jiřího Jordána po jeho příchodu do Prahy, tragická obžaloba velkoměsta, ostře viděné detaily, skepse a imprese (obraz Prahy se mění podle Jordánových pocitů), název románu podle smutné písně italských námořníků.