Zvláštnosti ve větné stavbě

Teorie

Co musíte znát?

1) Samostatný větný člen
 
  • Jedná se o výraz, který není do věty mluvnicky začleněn. 
  • Je buď před větou, nebo je připojen za větu.
  • Ve větě se na něj odkazuje ukazovacím zájmenem nebo příslovcem.
  • Od věty se odděluje čárkou.
 
Příklady:
 
  • K moři, tam jezdíme každý rok.
  • Filmy, ty jsem měl ze všech nejraději.
  • Je tam opravdu pěkně, na venkově.
  • Je toho opravdu mnoho, toho učiva
    .

2) Oslovení
 
  • Jedná se o slovo (případně skupinu slov), které označuje, ke komu se obrací výpověď.
  • Oslovení bývá vyjádřeno 5. pádem a může být rozvito přívlastkem.
  • Obsahovým významem souvisí s větou.
  • Do věty je oslovení vloženo nebo k ní připojeno.
  • Není rozvíjejícím členem věty a může stát i zcela samostatně.
 
Příklady:
 
  • Pavle, pospěš si!
  • Milý kamaráde, děkuji Ti za přání.
  • Kde jste se, kluci, tak zmáčeli?
  • Vítám Tě, Honzo.
  • Milý kamaráde! Vítám Tě.

3) Vsuvka
 
  • Jedná se v podstatě část textu, která je do něj vsunuta jako nějaká vedlejší informace, hodnocení, zpřesnění apod.
  • Jedná se o větu nebo slovní výraz, který souvisí významově s obsahem věty, ale není do věty mluvnicky začleněna.
  • Od věty se může oddělit čárkami, pomlčkami nebo bývá v závorce.
 
Příklady:
 
  • Oni spolu byli, jak se říká, jedna ruka.
  • Já jsem na to, musím se přiznat, zapomněl.
  • Bylo to, zdá se mi, minulý rok o Vánocích.
  • Stalo se to, tuším, včera odpoledne.
  • Pozdě večer, mohlo být tak dvanáct, jsem slyšel nějaký hluk.

4) Věta neúplná (elipsa)
 
  • Jedná se o nevyjádření toho, co by v úplné větě mohlo být.
  • Vynechaná část jednoznačně vyplývá ze souvislostí.
  • Jedná se o větný celek, ve kterém není vyjádřen důležitý větný člen (zpravidla přísudek).
  • Často se objevuje v mluvené řeči, zejména v odpovědích na doplňovací otázky.
 
Příklady:
 
  • Nevím co dřív. (Nevím, co mám dělat dřív.)
  • Ptal jsem se ho, ale on nic. (Ptal jsem se ho, ale on nic neřekl.)
  • Kdo to byl? Jirka. (Byl to Jirka.)
  • Koho tam pošleme? Lenku. (Pošleme tam Lenku.)

5) Osamostatněný větný člen
 
  • Jedná se o větný člen dodatečně připojený za větu a oddělený tečkou (pauzou).
  • Často vzniká poté, co mluvčí výpověď uzavře a následně ji ještě doplní.
  • V mluveném projevu je oddělen klesavou melodií.
 
Příklady:
 
  • Sejdeme se u divadla. V devět.
  • O prázdninách pojedeme na Moravu. Do Mikulova.
  • Držela v rukou dopis. Od Petra